Saltar ao contido principal
Inicio  »  Centros  »  Facultade de Física  »  Información da Materia

P1053201 - Taller de simulación numérica (Bases de Enerxética) - Curso 2013/2014

Información

  • Créditos ECTS
  • Créditos ECTS: 4.50
  • Total: 4.5
  • Horas ECTS
  • Clase Expositiva: 9.00
  • Clase Interactiva Laboratorio: 23.00
  • Horas de Titorías: 4.50
  • Total: 36.5

Outros Datos

  • Tipo: Materia Ordinaria Máster RD 1393/2007
  • Departamentos: Matemática Aplicada
  • Áreas: Matemática Aplicada
  • Centro: Facultade de Física
  • Convocatoria: 2º Semestre de Titulacións de Grao/Máster
  • Docencia e Matrícula: Primeiro Curso (1º 1ª vez)

Profesores

NomeCoordinador
FERRIN GONZALEZ, JOSE LUIS.NON
MUÑIZ CASTIÑEIRA, MARIA DEL CARMEN.SI

Horarios

NomeTipo GrupoTipo DocenciaHorario ClaseHorario exames
Grupo /CLE_01OrdinarioClase ExpositivaSISI
Grupo /CLIL_01OrdinarioClase Interactiva LaboratorioNONNON
Grupo /TI-ECTS01OrdinarioHoras de TitoríasNONNON

Programa

Existen programas da materia para os seguintes idiomas:

  • Castelán
  • Galego
  • Inglés


  • Obxectivos da materia
    ENSINAR Ó ALUMNO/A, MEDIANTE EXEMPLOS PRÁCTICOS, CÓDIGOS DE SIMULACIÓN NUMÉRICA APLICADOS Á RESOLUCIÓN DE DIVERSOS PROBLEMAS ASOCIADOS Á ENERXÍA SOLAR, COMBUSTIÓN EN CALDEIRAS DE BIOMASA E ENERXÍA EÓLICA.


    Contidos
    1.- Introdución ó método dos elementos finitos.
    2.- Resolución numérica cos códigos Comsol Multiphysics e MATLAB:
    2.1.- Simulación numérica dun intercambiador de calor.
    2.2.- Simulación numérica dun colector solar de placa plana. Cálculo dos parámetros que caracterizan o comportamento térmico do colector.
    2.3.- Simulación numérica dun modelo de radiación no cristal dun colector.
    2.4.- Simulación numérica do receptor dun concentrador solar.
    2.5.- Determinación da curva I-V dun módulo fotovoltaico con MATLAB.
    2.6.- Simulación numérica bidimensional dun diodo semiconductor en Comsol Multiphysics
    3.- Simulación numérica con Ansys Fluent:
    3.1.- Problemas de combustión en caldeiras de biomasa.
    3.2.- Problemas asociados a aeroxeradores.
    Bibliografía básica e complementaria
    -- Ansys Fluent, Guías de usuario.

    -- Apuntes elaborados por el profesorado de la materia y proporcionados al alumnado.

    -- L. Castañer, Energía solar fotovoltaica, ediciones UPC. 1994.

    -- Comsol AB, FEMLAB 3 : Multiphysics Modeling / Comsol, Stockholm, Comsol, 2004.

    --J . A. Duffie, W. A. Beckman, Solar engineering of thermal processes, John Wiley & Sons. 1991.

    -- K.A.R. Ismail, J.R. Henríquez, Modeling and simulation of a simple glass windows, Solar Energy Materials & Solar Cells 80 (2003) 355–374.

    --L. Jianfeng, D. Jing, Y. Jianping, Heat transfer performance of an external receiver pipe under unilateral concentrated solar radiation, Solar Energy, 84 (2010) 1879-1887.

    -- J. Mas, Notas de energía solar térmica. Máster en Enerxías Renovables e Sustentabilidade Enerxética. USC. 2009

    -- G.W. Petty, A first course in atmospheric radiation, Sundog, Madison (Wisconsin), 2004.

    Competencias
    Ó ACABAR A MATERIA O ALUMNO DEBERÍA ESTAR EN DISPOSICIÓN DE RESOLVER NUMÉRICAMENTE PROBLEMAS BÁSICOS ASOCIADOS Á ENERXÍA SOLAR, BIOMASA E EÓLICA, UTILIZANDO UN CÓDIGO DE SIMULACIÓN NUMÉRICA. ASIMISMO, DEBERÍA COMPRENDER O POTENCIAL QUE A SIMULACION NUMÉRICA OFRECE DE CARA A MODELAR PROBLEMAS NA FÍSICA E NA ENXEÑERÍA EN XERAL, E, EN PARTICULAR, EN DISPOSITIVOS QUE UTILIZAN FONTES DE ENERXÍA RENOVABLES.



    Metodoloxía da ensinanza
    O PROFESOR PRESENTARÁ DE FORMA INTERACTIVA OS CÓDIGOS NUMÉRICOS, ASUMINDO A MULTIDISCIPLINARIEDADE DOS ALUMNOS E INTENTANDO MANTER ENTRE ELES O MELLOR EQUILIBRIO POSIBLE Á HORA DE FACILITAR O PROCESO ENSINANZA-APREDIZAXE. ASIMISMO, PROCURARÁ DESPERTAR O INTERESE DO ALUMNO POLA MATERIA DE FORMA QUE DESCUBRA O ENORME POTENCIAL QUE LLE OFRECE Á HORA DA SUA INSERCIÓN NO MERCADO LABORAL NUN CAMPO ACTUAL E EN GRAN EXPANSIÓN.
    O ALUMNO DEBE POSUIR UNS COÑECEMENTOS MÍNIMOS PROPIOS DA SUA LICENCIATURA, E DE NON SER ASÍ, INTENTAR ACADAR O NIVEL MEDIO DOS SEUS COMPAÑEIROS, UTILIZANDO AS HORAS DE TITORÍAS DO PROFESOR.


    O ESTUDIANTE DISPORÁ, MEDIANTE A PÁXINA VIRTUAL DA MATERIA, DE TODA A DOCUMENTACIÓN RELATIVA ÓS CONTIDOS DA MATERIA; EN PARTICULAR, DOS FICHEIROS “MPH” NECESARIOS PARA REALIZAR AS SIMULACIÓN NUMÉRICAS EN COSMOL MULTIPHYSICS.
    NA DOCUMENTACIÓN EXPLICANSE OS MODELOS A RESOLVER NUMÉRICAMENTE XUNTO COS PASOS A SEGUIR NOS DIFERENTES CÓDIGOS PARA FINALIZAR CORRECTAMENTE AS SIMULACIÓNS.


    Sistema de evaluación
    DADO O CARÁCTER EMINENTEMENTE PRÁCTICO DA MATERIA, PARA SUPERAR A MESMA, O ALUMANDO DEBERÁ ASISTIR, POLO MENOS, Ó 80% DAS CLASES TEÓRICO-PRACTICAS.
    A ASISTENCIA CONTROLARASE PASANDO FOLLAS DE FIRMAS.

    OS CRITERIOS BÁSICOS PARA AVALIAR Ó ALUMNO E OBTER A NOTA FINAL, MÁXIMO 10 PUNTOS, SON:

    - MEMORIA DAS PRACTICAS E TRABALLOS A ENTREGAR POLO ALUMNO/A, MÁXIMO 5 PUNTOS.
    - EXAMEN PRÁCTICO SOBRE OS CONTIDOS DA MATERIA, MÁXIMO 5 PUNTOS.


    SISTEMA DE AVALIACIÓN DO ALUMNADO REPETIDOR:
    --OS ALUMNOS QUE SUPERASEN OS REQUISITOS DE ASISTENCIA NALGÚN DOS DOUS CURSOS ANTERIORES, CONSERVARÁSELLE A NOTA OBTIDA NAS PRÁCTICAS E TRABALLOS. TERÁN QUE REALIZAR A UN EXAMEN PRÁCTICO SOBRE OS CONTIDOS DA MATERIA.
    Tempo de estudo e traballo persoal
    A MATERIA DESARROLLARASE EN

    --> 32 HORAS DE CLASES TEÓRICO-PRÁCTICAS UTILIZANDO TODOS OS MEDIOS AUDIOVISUALES E INFORMÁTICOS DOS QUE SE DISPOÑA NA AULA DE INFORMÁTICA DA FACULDADE, DE FORMA QUE AS CLASES SEXAN FORMATIVAS E INTERACTIVAS DENDE O COMENZO DAS MESMAS.

    --> 4 HORAS DE TRABAJO TITORIZADO NAS QUE O ALUMNO CONTARÁ COA DISPOÑIBILIDADE DO PROFESOR PARA PREPARAR A MEMORIA DAS PRÁCTICAS E EXERCICIOS.

    O RESTO DAS HORAS, ATE UN TOTAL DE 112.5, DIVIDIRANSE EN:
    -->4 PARA A REALIZACIÓN DO EXAME.
    -->72.5 DE TRABALLO PERSOAL DO ALUMNO.